Co znamenají slova „Zůstaňte ve mně...“ a jak je naplnit? Být v Ježíšovi rozhodně neznamená držet se ho jako maličké dítě, které se bojí poodstoupit od maminky a zoufale svírá její šaty. Toto „zůstávání“ označuje stav srdce. Snad podobně jako můžeme spolu s přáteli prožívat i obyčejné setkání, které nás ale spojuje, anebo naopak být sice fyzicky přítomni, ale myšlenkami bloudit kdesi v práci. Být v Kristu obnáší naši aktivitu, ochotu, zapálení, touhu i radost z jeho blízkosti. Toto zůstávání není nudné meškání, jako když nám ujede autobus. Je to naopak prodlévání v blízkosti toho, co naplňuje náš život, co nás baví a těší.
Dva muži byli lovit jeleny. Povedlo se jim zastřelit jednoho opravdu velkého. Tak ho každý chytli za jednu zadní nohu a táhli jej lesem směrem k autu. Potkal je hajný, a když zjistil, že mají lovecká povolení v pořádku, řekl: „Jestli se neurazíte, poradím vám. Bude se vám ten jelen líp táhnout, když ho místo za nohy vezmete za parohy.“ Ti dva si řekli, že hajný asi ví, o čem mluví, tak každý chytil za jeden paroh, a opravdu to bylo o mnoho snazší. „Hajný měl pravdu, takhle to jde daleko líp,“ říká jeden. „No jo, ale vzdalujeme se od auta!“
Pán si v tramvaji stěžuje sousedovi: „Ta dnešní mládež je ale nevychovaná.“ „Proč, vždyť vás pustili sednout?“ „To jo, ale manželka stojí!“