Co znamenají slova „Zůstaňte ve mně...“ a jak je naplnit? Být v Ježíšovi rozhodně neznamená držet se ho jako maličké dítě, které se bojí poodstoupit od maminky a zoufale svírá její šaty. Toto „zůstávání“ označuje stav srdce. Snad podobně jako můžeme spolu s přáteli prožívat i obyčejné setkání, které nás ale spojuje, anebo naopak být sice fyzicky přítomni, ale myšlenkami bloudit kdesi v práci. Být v Kristu obnáší naši aktivitu, ochotu, zapálení, touhu i radost z jeho blízkosti. Toto zůstávání není nudné meškání, jako když nám ujede autobus. Je to naopak prodlévání v blízkosti toho, co naplňuje náš život, co nás baví a těší.
Rytíř se po dlouhém dni bojů vrací se svou družinou do hradu. „Jak jste si vedli?“ ptá se král. „Pane,“ odpovídá rytíř, „rabovali jsme a plenili pro vás celý den. Vypalovali jsme města nepřátel na západě.“ „Cože?“ zaječí vladař. „Na západě žádné nepřátele nemáme!“ „Ach tak,“ říká rytíř, „tak teď už ano.“