Co znamenají slova „Zůstaňte ve mně...“ a jak je naplnit? Být v Ježíšovi rozhodně neznamená držet se ho jako maličké dítě, které se bojí poodstoupit od maminky a zoufale svírá její šaty. Toto „zůstávání“ označuje stav srdce. Snad podobně jako můžeme spolu s přáteli prožívat i obyčejné setkání, které nás ale spojuje, anebo naopak být sice fyzicky přítomni, ale myšlenkami bloudit kdesi v práci. Být v Kristu obnáší naši aktivitu, ochotu, zapálení, touhu i radost z jeho blízkosti. Toto zůstávání není nudné meškání, jako když nám ujede autobus. Je to naopak prodlévání v blízkosti toho, co naplňuje náš život, co nás baví a těší.
Malý hubený chlapík sedí u baru a asi hodinu zírá do svojí skleničky. Najednou k němu přijde řidič kamiónu, vezme mu jeho drink a vypije ho. Chlapík se hned rozbrečí. „Ale jdi, kámo, to byl jen vtip, koupím ti jiný,“ utěšuje ho řidič. „Ne, v tom to není. Tohle byl nejhorší den mého života. Přišel jsem pozdě do práce, a tak mě vyhodili. Chtěl jsem jet domů, ale ukradli mi auto. Chtěl jsem si zavolat taxíka, ale zjistil jsem, že mi někdo ukradl peněženku. Tak jsem šel deset kilometrů domů pěšky a tam jsem zjistil, že mi žena utekla. Tak jsem přišel sem. A právě, když jsem se rozhodl se vším skoncovat, tak se tady objevíš ty a vypiješ mi můj jed.“